Řada Čechů čtení miluje - nebo to o sobě alespoň tvrdí. Ale souhlasily by s nimi i statistiky? Když přijde na srovnání s ostatními evropskými státy, držíme se sebevědomě v přední části pelotonu. Přesto máme kam se posouvat. Kde přesně se nacházíme a jaké země by pro nás měly být inspirací? A co nám schází k umístění na bedně?
Rok bez knihy? Pro půl Evropy realita
Čísla Eurostatu mluví jasně. Bezmála polovina dospělých obyvatel EU nepřečetla za posledních dvanáct měsíců ani jedinou knihu. Nejde o výjimky - je to průměr celé unie. Výsledky se ale výrazně liší napříč členskými zeměmi. Zatímco například Lucembursko hlásí přes 75 procent aktivních čtenářů, Rumunsko nedosahuje ani třiceti procent. V Evropě tak vedle sebe paralelně existují různé čtenářské světy.
Dante by byl zklamaný. Možná největší překvapení totiž podle statistik přichází z Itálie. Za rok tu přečte byť jedinou knihu jen 35 % dospělých Italů. Jde o třetí nejhorší výsledek v celé EU, těsně za Kyprem a Rumunskem. Za číslem navíc stojí dlouhodobý trend. Itálie za posledních dvacet let přišla zhruba o pětinu čtenářů, přičemž pokles se zrychlil kolem roku 2010 a ještě výrazněji během pandemie i s nástupem digitálních médií. Silná literární tradice totiž sama o sobě neznamená každodenní čtenářský návyk!
Evropské čtenářství zachraňují ženy
Na druhém konci čtenářského žebříčku dominuje sever. Finsko, Švédsko, Norsko i Estonsko se pohybují okolo 70 % aktivních čtenářů a v kategorii deseti a více knih ročně jsou ještě o úroveň výše. K tomu data odhalují vzorec, který platí bez výjimky ve všech sledovaných zemích: Ženy čtou víc než muži. Zatímco průměrně 60 % žen v EU přečetlo za rok alespoň jednu knihu, u mužů je to jen 44%. Vůbec nejvýrazněji se tyto pomyslné nůžky rozevírají u našich sousedů na Slovensku, kde aktivně čtou dvě třetiny žen, ale jen třetina mužů. Bez žen by navíc evropské čtenářské statistiky vypadaly obecně výrazně slaběji.
Lepší než Francie, horší než Finsko
A kde v žebříčku se tedy nacházíme my sami? Poslední datové průzkumy České republice přisuzují příčky v první třetině hodnocených zemí. Přes 64 procent Čechů přečte ročně alespoň jednu knihu, což v rámci EU odpovídá přibližně osmému místu. Za sebou necháváme Francii, Belgii i Maďarsko. Ze sousedů je nejblíže Rakousko, přičemž Slovensko a Polsko za námi již výrazněji zaostávají.
Jedna stránka denně může výsledky změnit
Od umístění v evropské čtenářské špičce nás nedělí to, že bychom nečetli vůbec. Chybí nám ale pravidelný návyk. Tam, kde si knížku otevřeme spíš příležitostně, ji Finové nebo Irové vezmou do ruky takřka každý den. Knihy mají obrovský potenciál, čtení u nás ale zatím pořád nevnímáme za stejně přirozený a potřebný zvyk, jako třeba sport a zdravý pohyb.
Zlepšení zkrátka vyžaduje o trochu více naší pozornosti. A přesně proto vznikla iniciativa Čti za nároďák, která ukazuje čtení jako moderní a naprosto přirozenou součást každodenního života. Společně můžeme Česko posunout na samotnou špici pomyslného evropského čtenářského šampionátu. Čtení by totiž mělo patřit k životu úplně stejně jako pohyb.
Pokud hledáte vlastní čtenářský rytmus, vyzkoušejte náš tréninkový plán nebo rychlý test. Když každý z nás denně přečte alespoň jednu stránku denně, můžeme být v příštím šetření Eurostatu na prvním místě. Budeme mistry Evropy. Společně jsme tým!
Zdroje:
